SEN O JARU POHLAVÍ

Antonín Sova

Na vody a v poklid lesů pad šeř noci temný, netopýří. Květ zvědavě voněl, neb mřel již a vad’, převislý se stonků zlomených mříží. Hvězd záblesk a luny se hebce krad’ večerním, chladivým tichem. Zem vonět se zdála tak prudce hříchem. Ó, vílí dnes těla být líbána chtěla tak celá, tak celá. Noc rozkvetla letní. Hle, víly z mlh se na březích u lesů stříbřitě bělí. Dech orchidejí sladký vlh a vyhřátou voněl před nedělí. Hle, žínky se blíží, po lásce hlad. Jsou vlasy jich černé a oči vlahé, a tančící, nahé, hle, chvějí se, jak by se mužům chtěly vzdát. Jdou, zpívají, blíží se, chtivé jsou, jak tančí, jak těkají v luhu, – tam někoho jistě zavedou, v svém zaškrtí zúženém kruhu. Ač flétna varuje divou hrou žárlivě zlobného Pana a výstražných hvizdů řečí, – horoucí touha něčí chce vrhnout se v nebezpečí. Ó, toužící jinochu! Jasný roh teď stříbrnou dýchnul vlnou a dozněla flétna. Pan vzkřiknul a hloh svou růžovou náruč střás’ plnou. Kams toužící zajat zmizel hoch ve vítězném pokřiku zmizelých žen. Ze zrosené trávy noh otisky žhavě volají dlouho vyčítavě. A jasní se v sosnách den.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

344. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Leknín. (Rudolf Richard Hofmeister)
  2. báseň bez názvu (Karel Leger)
  3. Lůžko poutníkovo. (Vincenc Furch)
  4. Slza. (Xaver Dvořák)
  5. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  6. Tajemný hvozd. (Alfons Breska)
  7. NA VLNÁCH. (Adolf Brabec)
  8. ČERVNOVÉ NOCI (Antonín Sova)
  9. Letní noc. (Antonín Klášterský)
  10. Večery snivé... (Boleslav L. Černý)