KRAJINA ČESKOMORAVSKÉHO POHOŘÍ

Antonín Sova

Je drsný horský kraj. V něm roztroušeny se za lesy tam choulí drobné vísky. Žhne pozdní léto v obzor vybělený. Strom zřídka v poli. Jalovec jen, lísky, tu na hřebenech kopců obzor střeží, a pak... jdou nekonečné panské lány. Je silnice až na mlat ztvrdlá, běží blíž chalup s ploty, jež ční zpřelámány. V neklidu výšin brázdí temnou vodu všudypřítomný vítr, fičí, sténá. A modloslužebnicky ku východu jeřábů alej zdá se nakloněna.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

30. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Řada trpných stromů v lijavci (Hermor Lilia)
  2. Doma (Stanislav Kostka Neumann)
  3. NA CESTĚ Z BAŽANTNICE. (Karel Červinka)
  4. Partie ze Stražiště. (Antonín Sova)
  5. Podzimní jitro. (Antonín Klášterský)
  6. Motiv romantický. (Emanuel z Čenkova)
  7. Před bouří. (Jan Evangelista Nečas)
  8. LISTOPAD. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Od lesů plovou hejna vran... (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Česká krajina. (Josef Kuchař)