Les.

Antonín Sova

Po trávě svadlé jdu, po listí spadaném, mha všude kouří se a slunce mdlé v tmy pílí. Jdu v luzích pěšinou; močálů shnilým dnem zdupaná třeslice do svadlých trav se chýlí. Les v modré dýmá mze; je skorem nezměněn, jen duby žluty jsou a břízy opadaly; tak světák vyžilý zimničně čeká sen, a usnout nemůže, neb hlava, ta jej pálí. Po hrách a hostinách, po zpěvu, přípitcích, když šperky prohrány a květy kdy již prahnou; sám v herně zůstává ležeti v koutě tich, vínem rozlitým podzimní vůně táhnou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

výhra, prohrát, karta, vyhrát, hráč, sázka, prohra, šach, kostka, bulka

134. báseň z celkových 309

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Podzim. (Karel Leger)
  2. MALÝ ROBINSON (Antonín Sova)
  3. SYLVA. (Antonín Klášterský)
  4. KDYŽ VNITŘNÍ ŽIVOT ZRÁ... (Antonín Sova)
  5. PROLOG K „ONDŘEJI A DRAKU“ (Viktor Dyk)
  6. XIX. Zas jeden záblesk... (Josef Svatopluk Machar)
  7. JEDINÉ PONDĚLÍ (František Serafínský Procházka)
  8. V DNECH NEJISTÝCH... (Viktor Dyk)
  9. Než zavru oči... (Jaroslav Vrchlický)
  10. F. HERITESOVI k padesátce. (František Serafínský Procházka)