Stará viola.

Antonín Sova

Tvé zvuky hluboko já v srdci nesu, ty stará violo, mně nad vše milá, – tvé tiché vibrace i bouř, v níž síla, i žal tvé hloubky plný snů i děsu... Tvé dřevo ze starých je, tmavých lesů, kde kůra shnilá, plná hmyzu byla, kde z korun pára lunou plála bílá při hudbě cvrčků v moři trav a vřesu. – Tvé dřevo rostlo s červánky a zlatem a s vůní par a nachem orchidejí a s tancem víl, s jich tajemnými reji. A teď, jak smyčec dotkne se tě chvatem, hned vzpomínky tvých strun, tvé duše křísí, – že vracíš vše, co vdychovala’s kdysi...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

28. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HOŘE (Josef Holý)
  2. Lesům českým. (Růžena Jesenská)
  3. Les to ví. (Růžena Jesenská)
  4. U jezera v lese. (Vincenc Furch)
  5. Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)
  6. Na mýti časně z jara. (František Taufer)
  7. Ó tóny, tóny, tajuplně květy, (Fanda Šimková-Uzlová)
  8. NA STARÝ KLEN (Stanislav Kostka Neumann)
  9. HRABĚTI KARLU BUQUOY DE LONGUEVALE (Eduard Albert)
  10. 3. Nad lesy když usne večer, (Josef Kuchař)