HLAS MINULOSTI

Antonín Sova

Jak prchá příval v bouři, jak se zmítá, jak s břehu všecky ptáky řevem plaší! Tak duše moje pod úkrytem lítá: neb minulost ji vzbouřila, ji straší, ji chytá za křídla, zas k ní se snáší, k ní hovoří: „Nuž pověz, kde ti svítá?“ „Dost krve, myšlenek, dost dlouhých věků dal člověk za svit svobody a slávy. Den co den strádá, přes bídy své řeku on pluje s trnoucími svaly. Dravý běh života se nikdy nezastaví a vítězit je pouze dáno reku.“ – Tu výčitku já stále slyším zníti: list od stromu se štěstí odloup’ spadlý, jak hvězdy v cesty naše marně svítí, jak sny a tužby do proudu se kladly, jak rekovný sen, ku odvaze zmladlý, čin ještě netvoří a v nic se řítí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

287. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HAVRAN. (Antonín Klášterský)
  2. PTÁK V KLECI. (Růžena Jesenská)
  3. V BOUŘI. (Josef Václav Sládek)
  4. ZLÉ ROZMARY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Bořek. (Antal Stašek)
  6. LXIX. Jak ten vichr stromy třese, (Jaroslav Vrchlický)
  7. CHATRČ CIVÍ K MODRÉ OBLOZE. (Antonín Sova)
  8. Bída. (Antonín Sova)
  9. Úředník. (Matěj Anastazia Šimáček)
  10. Přibitý pták. (Antonín Klášterský)