Květnová reverie.

Antonín Sova

Je právě jaro... Ještě sněhy je Petřína stráň místy kryta... Mne dojímá, co leží něhy již ve vzduchu, kde paprsk lítá. Jsou domy usměvaví starci co lidí proud se vlní dole, a jarní dny, ti vlídní dárci, zář sypou v prostor dlažby holé... Jak v struny harfy, která snivě se odmlčela, ruka sáhne, přes černé střechy vítr chtivě a přes parky a stromy táhne. I na zbořeném domě zvednou se rychlá křídla větru v chvění. A vzdychne, vzdychne ještě jednou: tu pro ptáky již místa není... A do pně uschlé hruše dychne, jež v parku v zem se hrbí stará. Sluch tiskne k ní, kde již to tichne: Tu není místa pro květ z jara!... Dál jaro jde, teď oknem kdesi kolébku prázdnou políbilo. Však ve smutku svá křídla věsí: odešlo jaro, jež tu bylo!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

62. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z toulek samotáře. (Emanuel z Čenkova)
  2. báseň bez názvu (Antonín Sova)
  3. Pastel. (Jaroslav Vrchlický)
  4. I. Mží... Dlažba mokrá... Střechy jen se lesknou. (Jaroslav Vrchlický)
  5. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  6. LETNÍ KRAJINA (Stanislav Kostka Neumann)
  7. Zimní večery. (Antonín Sova)
  8. Stromy v městě. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Studie. (Antonín Sova)
  10. Praze. (Antonín Sova)