Podzimní ohně v poli.

Antonín Sova

Pod svahy vyschlými, kam vítr prudce věje, přes holá strniska, přes lesy příliš tmavé když ohně šlehnou zas, v mé duši též se děje proměna jeseně, mé nervy chladí žhavé. V směr jeden sehnuty jsou stromy rozhoupány po větru řezavém; kaštany o zem duní, ty slyšíš z daleka šustící, temné rány a větry nesenou, jesenní cítíš vůni. A co vše v mlze spí v tom šedém oblak tónu, v té zemi hnědnoucí na temně plavé pláni, slyš, ohňů krvavých již při večerním sklonu ve větrech podzimních to přidušené lkání! Jen barvou ostřejší v krvavé, jemné páře se dubu větev chví nad ohněm rozestřena, a v listí bronzovém se střídá odlesk záře, co klestí hořící se kroutí, syčí, stená... Ten večer hluboce mi k duši vždycky sáhá, mne zcela rozruší, mé snění znepokojí, já zřím, jak roků mých se dotkne jeseň nahá, kde jenom srdce mé je ohněm v pustě svojí... A ještě do noci ten dojem pozoruji při čaji ve dvorci v zvonkovém děvčat smíchu; – tu trochem sarkasmu svůj podzim akcentuji, – svá slova, – suchý list v jich jaro pouštím v tichu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

124. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V. (Serenada v jeseni.) (Jaroslav Vrchlický)
  2. Srdce mi plápolá, zrak do kraje hroužím, (Josef Holý)
  3. Podzimní jitro. (Antonín Klášterský)
  4. NA CESTĚ Z BAŽANTNICE. (Karel Červinka)
  5. PO SLUNNÉM DNU (Antonín Sova)
  6. Nádražní vrabci. (Antonín Sova)
  7. VEČER. (Karel Babánek)
  8. Motiv romantický. (Emanuel z Čenkova)
  9. báseň bez názvu ( H. Uden)
  10. LI. Netušeně (Adolf Heyduk)