NA HROB SEDMNÁCTILETÉ

Antonín Sova

Mé dítě, tu na malém hřbitůvku tvých sedmnáct odpočívá jar. A růže ti voní na růvku, dnů letních bolestnící dar. Tys měla to štěstí, že básníků tě neznala sloka řemeslná, těch skandalisujících cyniků, žes byla prosta jak vůně a vlna, žes odvála, odplula, o tobě že nevěděl básnílek ješita. S žen jinými znectěném ve hrobě bys octla se, na pranýř přibita.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

229. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HYMNUS VĚTRU. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Úvod. (Jan Pravoslav Koubek)
  3. Mladý básník. (Emanuel Züngel)
  4. báseň bez názvu (Miloš Červinka)
  5. XIX. Jsem-li syn neb cizím Apollinu, (Jan Neruda)
  6. RONDEL GALANTNÍ. (Josef František Karas)
  7. 333. Ach! kam ste se předce odebraly (Jan Kollár)
  8. Číslo. (Jaroslav Vrchlický)
  9. 105. Jestli jen to básnířstvím se volá, (Jan Kollár)
  10. Xav. Dvořákovi za připsání jeho knihy „Meditace“. (Jaroslav Vrchlický)