ROZSÉVAČŮV ZPĚV

Antonín Sova

Je hlína země měkká a zmládla jarní lidskou hořkou krví. Jeť doba má, já již jdu. Já kráčím v městech, v polích prvý. Jak před tisíci lety jsem míru Bůh i kvasu bouřlivého a símě rozhazuji, v němž jednota a zárodek spí všeho. A v témže rozhození já símě lásky nové obnovuji i rudou, jak svět starou vzpouru současně nítím, živím, rozžehuji. Tak mezi hlídači tu dvěma tvůj zápas nikdy neustává, člověče, v zem tvá vzrůstá noha i láska tvá i tvoje sláva.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1218. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mohútný proud u divém rozvlnění, (Jaroslav Martinec)
  2. POSLÁNÍ (Karel Dostál-Lutinov)
  3. PROSLOV (Bohdan Kaminský)
  4. DVĚ MODLITBY. (Emanuel Čenkov)
  5. OH, DOJDU SLÁVY... (Josef Svatopluk Machar)
  6. NA NOVÝ ROK. (Antonín Klášterský)
  7. Frederi Mistral. (Sigismund Bouška)
  8. MÉ DRAHÉ ČECHY (Růžena Jesenská)
  9. TRPKÉ SLOKY (Otokar Fischer)
  10. VIII. Sestup níže s trůnu svého, (Jaroslav Martinec)