ROZSÉVAČ LIDSTVÍ

Antonín Sova

To takové jaro by musilo být, by vyrylo brázdy celého světa, by dovedlo z mízy, kterou roní všech lásku ke všem probudit, květiny, které sladčeji voní, ta oblaka, která bystřeji plují, ty vlny, jež stříbrněj světélkují. To všecko v srdcích by musilo zvučet, co neznělo ještě v písni žádné, ni v pozemské lásce pomíjející, co v národu žádném nemohlo pučet, když jedinců jepičí lásky v něm chladné nebyly láskou srdcí všech a rukou, svět pevně spínající. To jaro by musilo semena klást, dnů šťastných dobrý rozsévač, všech pracovníků vyznavač, jenž všem dá lásku a všem dá vlast a všem dá krb i oheň a sůl, a všem dá chléb a k němu nůž, lavici k odpočinku a stůl, kout, v němž si rozumí žena i muž, když dětí svých ručkama malýma si sbližuje svět a jej objímá. To jaro váhá a nevstane, dokud se jitru v blednutí hvězd nerozdní, den kdy zralý jest k díkůčinění, i dokud se člověk nestane všech národů zvonem, v jediný hlas, jedinou modlitbou společnou nespojí vzdálené světy, i lidství k obětí bratrské nevzkřísí v nás.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

510. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PŘI ZÁPADU. (Antonín Klášterský)
  2. JARO A VĚČNO. (Zikmund Winter)
  3. Jaro jest! ( K. Egor)
  4. VESNA (Karel Hugo Hilar)
  5. DALEKO NĚKDE (Jiří Mahen)
  6. XIII. (Xaver Dvořák)
  7. ÚTOČNÁ PÍSEŇ. (František Taufer)
  8. PROLOG (Rudolf Medek)
  9. SEN JEDEN SVÍTÍ... (Otokar Březina)
  10. Píseň Šárčina (Rudolf Medek)