Hle, zazářily!

Xaver Dvořák

Hle, zazářily keře mojí víry, jež rostly v stěnách roklin pochybností mých, tak dlouho zapomenuty a siry vždy temno propasti na větvích sehnutých; teď zazářily! Neb milost – žhavá nebes míza – vběhla v jich pupence, jež zarděly se v purpuru, a rosa naděje v nich ve krůpějích lehla, déšť padající s neviděných azurů, a zarděly se. A z dálek mysterií písně vanou, jež spíjí myšlenky mé v žhavou exstasi; mou duši do čtyř úhlů zotvíranou hlas jejich jako proroků hlas prochází: to písně vanou. Žár mají zanícených hranic zloby, jenž na záhonech krvavých byl světci set, ples jejich čistý katakomb zněl hroby jak hrdliček smích, jež se daly k nebi v let; žár mají hranic. A zněly ke mně tiše staletími jak větrů van a šum, jímž šumí trávy stvol; já neslyšel jich smysly zhrubělými, až desku citů, kam padaly, zjemnil bol; tak zněly ke mně. Jak hudba čarovná, již z dálek přivál dech větrů, v srdci totéž sladké zvlnění; hrob katakomb, co caesarům kdys skrýval, táž touha v neznámo a naděj v splnění jak hudba dálek. A totéž ducha prudké vytržení v dál mystickou a krve plápol řežavý a lásky šílenství a opojení já cítím, bratří mrtvých věků, jaká vy, a vytržení. Jest srdce tabernakl otevřený, kde vystavěl kněz trůn již z květů lilije; tam spočine týž duše Vyvolený, zdroj plesu, štěstí, Bůh můj – Bílá Hostie, v mém tabernaklu!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

480. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZAJETÍ PSYCHY (František Serafínský Procházka)
  2. PLANOUCÍ TVÁŘ (Rudolf Medek)
  3. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)
  4. Mysterium snění. (František Sís)
  5. Podzim mládí. (František Sís)
  6. CO SLUNCE NA KVĚTINÁCH ČASNĚ VSTALO... (Antonín Sova)
  7. MNĚ ČTYŘI STĚNY STAČÍ UŽ... (Hugo Kepka)
  8. POPRAVA DUŠE (Arnošt Procházka)
  9. Žeh bílý světla... (Otokar Březina)
  10. ÚSMĚV ŽIVOTA. (Otokar Březina)