Mluvo milá, hudbo velesladká,

František Sušil

Mluvo milá, hudbo velesladká, Krásy ducha sličný výdechu, Jižto z mládí v libém úsměchu Vlíbala mně milovaná matka! Tvojich kroků chůze milopadká Tuto vane slastnou potěchu, Tuto opět v ručím pospěchu Bouří z prudka chodů tvojich zvratka. Ducha hloub tvá, ucho hudba jímá, V libém proudu harmonie tvojí Zefyr šepá, bouře divá hřímá. Zvuk tvůj milý s pradědy nás pojí; Zrcadlem jsi mysli dávných otců, Nejdražším jsi jměním domorodců.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

518. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Písni. (Adolf Brabec)
  2. 1. O, jak blaze tobě, (Marie Čacká)
  3. MÍR DOMOVA. (Emanuel z Čenkova)
  4. SERENADA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Má milenko, MŮJ HOVOR MLUVA TICHA, (Adolf Racek)
  6. MATCE. (Karel Vojtěch Prokop)
  7. II. Je krásná chvíle blouznění (Bohdan Kaminský)
  8. DVA ČERNÍ MOTÝLI. (Čechoslav Ostravický)
  9. XI. Modlitbu mou slyš! (Vincenc Furch)
  10. Já pěji písně o ní. (Ervín Špindler)