Nepomucký Jene, svatých druhu,

František Sušil

Nepomucký Jene, svatých druhu, Včelo drahá nebeského úle! Nebes Pána milostivá vůle Od věků tě vyvolila v sluhu. Když se's zrodil, vztáhlo nebe duhu, Popadala manna k zemské důle, Peklo uvnitř pocítilo bůle, Slunce plálo na bezmračném kruhu. V nebytosť tě obor vědců svanul, Záři tvou zlý mrak jim zastěnoval; Lid jen, lepší soudce, čest ti choval. Teď tvých divů prosvit vědcům vzplanul. O sviť již co pětihvězdé světlo, By vší vlasti dřevo spásy kvetlo.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

65. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 23. Kdož jsi pěvec, ó buď čistý křemen; (František Sušil)
  2. XIII. Ten oheň nechť vás stále v srdci pálí, (Václav Šolc)
  3. Smrť sv. Cyrilla. (František Sušil)
  4. 8. Náděje. (František Sušil)
  5. Srdce Páně. (Vilém Ambrož)
  6. 283. Navštěv. (Jan Petr Jordan)
  7. 157. Když tě smutek jímá, kdy kalí se ti obloha mračnem (František Sušil)
  8. XXVII. Zmatenosť. (František Matouš Klácel)
  9. 28. Pravá zbožnost – páseň přepodivná, (František Sušil)
  10. 180. Svatý Pavle, ty má věčná chválo, (František Sušil)