Nepomucký Jene, svatých druhu,

František Sušil

Nepomucký Jene, svatých druhu, Nepomucký Jene, svatých druhu,
Včelo drahá nebeského úle! Nebes Pána milostivá vůle Od věků tě vyvolila v sluhu. Když se’s zrodil, vztáhlo nebe duhu, Popadala manna k zemské důle, Peklo uvnitř pocítilo bůle, Slunce plálo na bezmračném kruhu. V nebytosť tě obor vědců svanul, Záři tvou zlý mrak jim zastěnoval; Lid jen, lepší soudce, čest ti choval. Teď tvých divů prosvit vědcům vzplanul. O sviť již co pětihvězdé světlo, By vší vlasti dřevo spásy kvetlo.

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil