31. Ze svízelů druhdy u pohanů

František Sušil

Ze svízelů druhdy u pohanů Za nejhorší měli chudobu, Mocný puch to jim byl od hrobů, Tyran s bičem z Hekatina stanu. Přišel Pán a nevolnici pannu V sličné kněžny odíl podobu, Za věno jí nebes zásobu A v klín dal jí sladkou z ráje manu. Div se chopil lidstva pro tu krásu, S jakovou se ukázala světu Tvoříc po něm ráje blahých květů. Odtad seje pořád světem spásu, A kdo jat byl kouzlem její moci, Nebe z pekla, den mu tvoří z noci.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

254. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kdož jest Plato? Včela slastí jatá (František Sušil)
  2. 171. Svatý Jan – to videc věčných světů, (František Sušil)
  3. Jaká touha ve světicích plála, (František Sušil)
  4. 80. Kapla. (František Sušil)
  5. Což to pořád od blankytu padá? (František Sušil)
  6. 45. Hrob. (František Sušil)
  7. Advent. (Vilém Ambrož)
  8. Pohádka. (K. V. Slanský)
  9. 23. Kdož jsi pěvec, ó buď čistý křemen; (František Sušil)
  10. Bože, nech mne žíti (Jiljí Vratislav Jahn)