33. Tíží hruď mou povinění mnohá;

František Sušil

Tíží hruď mou povinění mnohá; Proto vzdychám v hlasném nářeku, Pro toli že mého nevděku Sešle na mne Pán snad muka strohá! Kam se dá tu pro útulek noha? Ku kterému v schránu člověku V nesnází své šťastně uteku? Bych vzal křídla, neujdu předc Boha. Všudy Bůh jest, v něm se všeci hýbem, Pořád on nás chová ve své moci, Potříť nás můž každou chvíli tříbem. Hvězda však mi svítí předc v té noci, Jenž mi chyště bláhy temeniště, Vzíť k samému k Němu útočiště.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

78. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bolestná se hrne žalost na mne, (František Sušil)
  2. Břímě velké Bůh nebeský složil (František Sušil)
  3. Bože, nech mne žíti (Jiljí Vratislav Jahn)
  4. 161. OItář v chrámu, totě domov pro mne, (František Sušil)
  5. *** Ó netěš mne, kdy v konec jde má dráha, (Augustin Eugen Mužík)
  6. Za dob našich k mudrctví se hlásí (František Sušil)
  7. 8. Náděje. (František Sušil)
  8. X. Lásko, z tvého trůnu prajasnosti (Václav Pok Poděbradský)
  9. Ó CHVÍLE, VEČERY... (Jaroslav Vrchlický)
  10. 182. Byl to člověk! Byl muž pravý z Boha! (František Sušil)