39. Když tak chodím o písně svou vlastí,

František Sušil

Když tak chodím o písně svou vlastí, Lazaru se zdám býť podoben, Svízelům jsa tisíc podroben, Jenž se na mne jako vrazi drastí. Ty-liž jsou, jichž nadál jsem se, slasti? Již-li ráj můj zhola pohroben? Mám-li hořem jen býť zásoben? Do toboly proč jen klásť mám strasti? Jako žebrák tluku na vše vrata, Volám pro svůj národ o almužnu: Mějte mysl, mějte vůli služnu! Nechci perel, nechci stříbra, zlata, Rád vše ztratím, rád svou krví splatím, Když jen vlast tím věnem obohatím.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

189. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XL. Vy všichni, kdo jste stísnění, (Vítězslav Hálek)
  2. 107. O, coby tě srdce této hnětné (Jan Kollár)
  3. VÁHU. (Adolf Heyduk)
  4. 198. Báseň. (Jan Petr Jordan)
  5. NA PEŠTSKÉ KALVARII (Jan Neruda)
  6. Odrodilý. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. IX. Tak často v duchu ptám se: Zda budeme svoji? – (František Táborský)
  8. ***   – A zas jako dříve. Drápy. Vztek. (Lev Blatný)
  9. Se skřivánkem v závod letí (Adolf Heyduk)
  10. Zlá příčina (Adolf Heyduk)