131. Nechášli se národe můj opiť

František Sušil

Nechášli se národe můj opiť Opojem té spurné nevěry, Která nyní duchy veškery Kouzelnou chce mocí v síť svou chopiť? Znají oni divné věci tropiť, Charitkami činí příšery, Na ně vděky, slávu, nádhery K oblouzení dobře vědí kopiť. Víno to, jenž tobě poskýtají, Nenarostlo v podslunečném kraji, Než to zrálo na pekelném žáru. Nektar to, jímž ctila mistryň čárů Kalypso kdys Ullissovu službu Měníc jemu na dobytek družbu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

283. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PIJÁCKÉ (Jaroslav Vrchlický)
  2. Pekelné víno. (Jaroslav Vrchlický)
  3. POMSTÍM SE! (Adolf Heyduk)
  4. Druhý list Ahasvera královně Semiramidě po desíti letech. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Nápoj lásky. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  6. Víno. (Antal Stašek)
  7. Ananké. (Jaroslav Vrchlický)
  8. DOSTAVENÍČKO. (Rudolf Illový)
  9. Piják. (Simeon Karel Macháček)
  10. XX. Je víno oheň tekutý. Kdo číši chopí žízní jat, (Josef Kubelka)