Na smrt Vysoce Urozené Paní Fryderyky Zmeškalové z Domanovec, rozené Jobové z Fančalu

Bohuslav Tablic

Y Ty opouštíš nás milá, dobrá duše, Ty, jenžs s námi měla věčně žit, V smrtelném se od nás béreš rouše, Ach! – kyž s tebou můžem’ jít. Jaký ortel Tebe v květě věku Tvého Na smrt nenadále odsoudil, Jaký případ od manžele ctného Tak Tě rychle zapudil. Jaká s krví Tvou Tě smutně rozloučila Nezpytatedlně velká moc, Proč Tě v jaře věku přikváčila Kruté smrti tvrdá noc? Nemohla Tě u nás déle zadržeti Žádná v světě radost, žádná věc, V požehnanější vlast majíc jeti, Musylas nás nechat předc. Aniž mohla Tebe milost rodičů ctných S svaté k nebi cesty zrazyti, Ani láska muže, pokrevných tvých, Volilas jen odjíti. Zde sy kvetla jako růže v Máji, Pobožné sy duše těšila, Ctnost tvá zasloužila kvésti v ráji, Do něhožs vjít náhlila. Líbezným tu zpěvem častos nalévala V čitedlné srdce vesselost, Když sy na klavíře mistrně hrala, Ach! jak plésaval Tvůj host. Nyní v nebi zpíváš písně nejkrásnější, Rozlíhá se v oblacých tvůj hlas Bohu v obět libou, nejčistější, Kyž Tě slyším v tento čas! Nevystihlé moudré cesty nejvyššího Přivedli Tě v rozkošnější svět, Života kde nejblaženějšího Neuvadne krásný květ. Blaze duši Tvé tam v vyšším, krašším bytí, Blaze y zde zbořeninám Tvým, Již se těšíš v věčném živobytí, Zemský život jest jen dým. Máli duše má Ti záviděti, Žes prv, než já vešla v krásný ráj, Ach! y já se budu jednou stkvěti Tam, kdež věčný kvete Máj. Tvého, ač jest smutné, nechcy oplakávat Rozloučení netrpělivě, Času, v němž Tě spatřím, očekávat Budu přežádostivě. O! zjev se mi spíše, zjev se zraku mému, Ať se smutný duch můj potěší, Vděčně připojí se k duchu tvému, Vstříc mu vděčně pospěší.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

265. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXVI.) Veselte se, o duše, (Václav Stach)
  2. XX.) Smrt nás přivádí k životu, (Václav Stach)
  3. N. XIV. Jiná na Otce. (Jakub Jan Ryba)
  4. XXXVI.) O člověče patř na Krysta, (Václav Stach)
  5. N. XIX. Na Uředníka. (Jakub Jan Ryba)
  6. HLASY LIDSTVA (Karel Dostál-Lutinov)
  7. XXVII.) Bože! tobě vzdáváme (Václav Stach)
  8. Vasalem jsem tvým, o Bído němá, (Josef Holý)
  9. VIII. Až, člověče, je sotva chápu (Vítězslav Hálek)
  10. XXV.) Přijmi, Bože, tu oběť (Václav Stach)