CIZINCE.

Otakar Theer

Že srdce je hrob kdes u zdi chladné, myslil, mdlý; že v podzim naň čas od času jen spadne list uvadlý. Na krypty dně tak těžko, těžko spí se! Ni šept, ni van! Jen cypřiš, stín svůj s tichem noci míse, mne hlídá sám. A přišlas ty. Pleť jihem sálá žhavě, zrak divný jas. Tvých kroků šum jak ozval se kol v trávě, ožil zas. Rci, Cizinko, s jak tajemného břehu je kouzlo tvé, že na ráz vše, mou hořkost i mou něhu, sny marnivé, vše, mužský cit čím trpěl i čím strádal po roků řad, jsi smířila, adiv to! – že mi nadál lze milovat? Snad že tvá vlast, kde slavičí zpěv z růží se tetelí, kde lásky tvář se usmívajíc úží v dýk čepeli? Snad že jsem shléd jas údů bezúhonných, jež tísnil kment? Že z polibků jsem tvých, jak mošus vonných, pil Orient? Čí že tvůj zrak o tolik svůdněj nyje než našich žen, noci lesk, než u nás, zářnější je tvým nad městem? Ó blaho chvil, v nichž vilnou čaromocí tvůj umný ret mne přenes v kraj, kde do měsíčných nocí ční minaret! Ó dravé ty, jak chamsín, opojení! v morek sám tvých vlhkých úst jsem žhavé cítil chvění i krve plam. A přece jen, ó Sladká vonných dlaní, proč nejprudčí jsem touhou mřít byl zajat z nenadání v tvé náruči? Jak pohneš se, z tvých rouch hlas cizích zemí jde vábivý, v něm oživnou i moří širé lemy i zálivy. Ó, z města pryč, z těch teskných obloh vdovích i ze všech pout, a modrem vln, kol chrámů mramorových, v dál plout a plout! To srpen byl... Svou mlh a stínů říši teď podzim tká. Což nikdy již náš ret na lásky číši se nesetká? Jas, barvy, žár, čím duch náš v rudou chvíli byl opojen, že prchlo tak, jak mha se k mlze chýlí a ke snu sen?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

74. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V touze. (Hanuš Jelínek)
  2. báseň bez názvu (Růžena Jesenská)
  3. Předtuše. (Rudolf Richard Hofmeister)
  4. NOC V BENÁTKÁCH. (Roman Hašek)
  5. Gondoliery. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. Za mořem. (Václav Antonín Crha)
  7. Co jsem zač? (Adolf Heyduk)
  8. TROJE PAMĚTI VÍTA CHORÁZE. (Julius Zeyer)
  9. báseň bez názvu (Alfons Breska)
  10. IX. Romeo a Julie. (Augustin Eugen Mužík)