XXI.

Xaver Dvořák

Můj život prozářiž Svým světlem bílým, mé srdce rozžhav jeho plamenem, ať od Tebe se cestou neuchýlím, mne vlídně obejmi svým ramenem. Květ milosti, jenž roven svatým liljím, mně otevři, za vůně pramenem ať bezpečně jdu, kam svou touhou cílím, stesk po Tobě v svém srdci zmámeném. Ta hříchu horečka, hle, ještě v údech mi hýří, jak jsem chor! viz, v jakých trudech! jsem ještě příliš svým a Tvým chci býti. Mé oči v nebe Tvoje vytržené, mé ruce křečí spětí zkrvavené nic o smutku mé lásky nepraví ti?!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1465. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIV. Píseň. (Xaver Dvořák)
  2. MNE PŘITÁHNI! (Xaver Dvořák)
  3. báseň bez názvu (Stanislav Kostka Neumann)
  4. Písně svatební. (Milan Fučík)
  5. JÁ BÍLOU CESTOU ŠEL... (Karel Babánek)
  6. Hymnus. (Růžena Jesenská)
  7. STUPŇOVÁ MODLITBA. (Xaver Dvořák)
  8. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  9. SRDCE (Xaver Dvořák)
  10. Ukolébavka. (Alfons Breska)