Žaly nevěstiny.

Jaroslav Tichý

S Bohem, panenský můj světe, nevěstu již vedou, každý výská, nelituje nikdo pannu bledou. Jen tam ten hoch rusovlasý roní slzu vřelou: Měj se dobře, můj miláčku, do hrobu mi stelou! Ten věneček z rozmariny na hlavě mne tlačí, jako by byl spleten jenom z trní a bodláčí. Ten prstýnek od ženicha ruku, srdce tiskne – – Dáváli jej ruka drahá, srdečko si výskne. Kněz už ruce štolou váže, srdce puknouť chce mi – zkalily se moje oči, upadla jsem k zemi. Vzkřísily mě, proudy slzí polily mi tváře – Ach, jak smáť se, když mě tehdy dali do žaláře. Ach, Matičko Svatohorská, odpusť velkou vinu, že jsem zradila svou lásku, viz, jak hořem hynu. Ač mé srdce krvácelo a prosilo lkáním, spoutali mě k ženichovi čtvrtým přikázáním. U Božích muk za potokem len již promodrává, z dáli na mne pohlížejí očka jeho smavá. Rozumím ti, lníčku milý, až ti zvadne kvítí, vytrhám tě na košilku – rubáš budu šíti.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

74. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NÁPIS KNIHY (Karel Toman)
  2. Dar úkoje. (Adolf Heyduk)
  3. ČARODĚJKA. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Záhrobní sen. (Antonín Klášterský)
  5. LÉK. (Adolf Heyduk)
  6. Chaloupka. (Emanuel Miřiovský)
  7. 109. Blaha tvého osnovy již řednou, (František Sušil)
  8. Bělička. (František Ladislav Čelakovský)
  9. Píseň tkalce. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Ráda! (Josef Václav Sládek)