KVĚTEN.

Karel Toman

KVĚTEN.
Jdem všichni, s ženami a dětmi a se snem předků. Jdem slunce přivítat, jež vyvolala ze tmy modlitba věrných pokolení a práce. V rosnaté trávě tančí naše děti, bratrský řetěz rukou spial je v kruh. V té budoucnosti záští není a z jejích písní zpívá družný duch a mluví k otcům. Neb nikdy bojovník, ať za pluhem jde, nebo buší v kov, vítězit chce-li, nesmí zhrdat bratrem. [16]