PO BOUŘI.

Ferdinand Tomek

Po bouři v svůj známý vcházím les(T5m) s němou bázní v duši(T3f) která tuší(T2f) jak tam asi řádil bouře běs(T5m) Jako v hrobě vůkol mrtvá tiš(T5m) leckde vyvráceny(T3f) leží kmeny(T2f) ani hnutí lístku necítíš(T5m) Avšak slyš To nezašustil mech(T5m) tobě pod nohama(T3f) země sama(T2f) vyrazila z ňader táhlý vzdech(T5m) Nyní mocněji ten vzdech se kdes(T5m) opřel do haluze(T3f) to se v hrůze(T2f) dosud na všech údech třese les(T5m) A když lehce jen se zachvěje(T5m) v zeleném se moři(T3f) mechu boří(T2f) jako slzy těžké krůpěje(T5m)

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

105. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V den smíření. ( K. Egor)
  2. KRAJINA. (Antonín Klášterský)
  3. NA PLÁNI (Hermor Lilia)
  4. Alejemi. (Emanuel z Čenkova)
  5. Smutné večery. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Ve své jizbě. (Adolf Brabec)
  7. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  8. JEŠTĚ VÁS SLYŠÍM... (František Eisler)
  9. VEČER V KRKONOŠÍCH. (Antonín Klášterský)
  10. TĚŽKÁ KRŮPĚJ. (Adolf Heyduk)