Smečná skála.

Jan Slavomír Tomíček

Někdy rytíř mladý, divý, Na tři lepé sestry metnul zrak; A zrak, plamen ostrý, lstivý, Zplašil holubičky v lesů mrak. Vzteklá bouře duši hněte, Na kůň! v rukou luk a šípů zbraň; Spěchá, kde se kanec plete, Outlá kde se poukrývá laň. Zírá jestřáb s jasné hory, Letí za kořistí spanilou; Přes křoví a dlouhé bory Divý Lesoň spěchá za Vílou. Hučí řeka po úvalu, Spiatý kde je Děčín vnadou hor; Víly plují z Labských valů, Na břehu se kryjí v stinný bor. Šípy letí nad vlnami, Na druhý břeh lovce kletba zní; V proud se metá – za děvami Zas se divoch žene v zuření. Přes spanilé vlny země Labutě tři rychle splývají; Tu se kryjí v nížin temně, Zase na horách se blýskají. Vzejdou na vrch Smečné skály – Boky páše propast hluboká; Labe v čele proudy válí – V zadu kůň a tváře divoká. Skok, a bílá jedna růže K Labe vlnám se již kolotá; Za ní krásná její druže Větrem také se již míhotá. Na skalinu rytíř letí, Chechtem jeví nad kořistí soud; Spanilá tu růže třetí Za sestrama kolotá se v proud. Dvě ty jala vlna v sobě, Nade hrobem vanot ticho dul; Třetí, nejkrásnější robě, Zhůru malý ostrov pozdvihnul. Letmo rytíř v důl se vrátil, Divě chechtal se a rámě pnul; V proud se vrhá – proud ho schvátil – Nade hrobem vanot ticho dul. Sirá děva převesluje Svojích sester nepokojný rov; Ještě slza v řeku pluje – Potom ve svůj sirý spěje krov. Vlna za vlnou se válí, Každá cosi nesrozumně dí; Tam však hledni na vrch skály, Křížů tré ti více napoví.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 3 místa; jsou označena takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

203. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Antal Stašek)
  2. Myslivecký život. (Rudolf Pokorný)
  3. Jaromír a Vršovci. (Jan z Hvězdy)
  4. Hoj, veselo... (Josef Kalus)
  5. Svého hocha – nechať brečí... (Adolf Heyduk)
  6. A KAM TY JSI LETĚLA? (Karel Dostál-Lutinov)
  7. Před gorillou Frémietovou. (Jaroslav Vrchlický)
  8. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)
  9. V lese. (František Táborský)
  10. NA OŘÍŠKY. (Alois Škampa)