17. Cesta na hory.

Jan Slavomír Tomíček

Vynášejte vy mě výš a výše Nebes čistoduché pahory; Ode zemské neste od kory Tam mě do té blahé, volné výše. Duch ať žije můj, kde zvůle dýše, Poutům země žije na vzdory; Zhůru, zhůru jenom na hory, Abych nebe došel spíš a spíše. Nes se nade zemské mraky, hromy, Tam kde mizí ducha popravy, Tam žij duchu, zvůle kde jsou stromy. A než povystoupíš na svět nový, Potok ještě vylij slzavý, Aby změkly dole bratrů skovy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

647. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bořek. (Antal Stašek)
  2. Elegie o umění. (Josef Svatopluk Machar)
  3. Z řídkých sněhů vypjala své témě ( H. Uden)
  4. MEČ DAMOKLŮV. (Jaroslav Vrchlický)
  5. In doloribus. (Xaver Dvořák)
  6. Naše hvězda (Antonín Klášterský)
  7. Včelky se v hlavě mé rojí. (Josef Holý)
  8. 48. Věrný milovník. (Jan Slavomír Tomíček)
  9. PÍSEŇ. (Eliška Krásnohorská)
  10. AŤ HNU SE KAM CHCI (Antonín Sova)