26. Krásy a dík.

Jan Slavomír Tomíček

Vychází již ranní jemná zora, Děva blíží se již v úsměchu; Stojí růže v blahém oddechu, Stojí kouzlo ruměného tvora. Větřík věje květy stromu shora, Od ní vane jaro v útěchu; Slavík zaklokotá v pospěchu, Z ňader line zpěv se do prostora. Jemně se tu, jemně rozplývají Zlaté kolem jitra zářiny, Zářněj se tu blesky očí vlají. A již zlíbám tyto ranní řásy, Toho slavíka a růžiny – Jedenť to dík za mnohé ty krásy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

81. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PŘIJDE JARO. (Jan Vlk)
  2. Jarní píseň. (Simeon Karel Macháček)
  3. MÁTI A DCERA. (Václav Jaromír Picek)
  4. báseň bez názvu (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. 163. Jako jarní vánek, zahrává-li (Eduard Just)
  6. 39. Jarní krajina. (Jan Slavomír Tomíček)
  7. V. I stála růže roztomilá (Gustav Pfleger Moravský)
  8. VIII. Sotva jaro zavítá, (Josef Uhlíř)
  9. Varoň. (Antal Stašek)
  10. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)