72. Děčín.

Jan Slavomír Tomíček

Tiché Labe, kol se hory vlají, Středem hor a toků Děčín hrad; Nebe horám nese modrý šat, Od vod šepty zhůru mile hrají. Vísky jako tlupy hvězdné plají, Tu jich lůnem lesů táhlý řad; Pěkný to kraj milým kouzlem jat, Boha snové tady sídlo mají. Ticho plynou vlny, pnou se skály Mocně kolem hradu skalného, Milé kolem zvuky pozavály: Střežem démantu my jasného, Vroucí lásku celé krajiny, Onu duši slavné rodiny.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 2 místa; jsou označena takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

518. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V dálku. (Vincenc Furch)
  2. XXII. Hory mé vlasti. (Josef Hubert Tichý)
  3. K VĚČNÝM KONČINÁM. (Václav Jaromír Picek)
  4. Večernice. (Eliška Krásnohorská)
  5. Česká země. (Václav Jaromír Picek)
  6. ČERNÉ JEZERO. (Eliška Krásnohorská)
  7. VEČERNÍ. (Václav Jaromír Picek)
  8. Při jezeře Garda.23) (Adolf Heyduk)
  9. Čechy. (Karel Alois Vinařický)
  10. VANDA. (Otakar Červinka)