78. Zbožněn svými, proklet nepřátely

Jan Slavomír Tomíček

Zbožněn svými, proklet nepřátely Věrně vstoupím před trůn věčnosti; Hned se ples a sláva rozhostí, Ze všad vítající hlasy zněly. Poprvé se oudy moje chvěly, Když mě nebe bralo do hostí; Že jsem hájil vlast svou činností – Za to nebesa mi chválu pěly. Protož hlásám tuto zemi víru, Lkající jen k nebi, pomozte! Ze mne beřte nemylnou si míru. Setřete hmyz ducha zkázy chtivý, Z jádrať – ze slupky strom neroste, Potom věčně vytrváte živi.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

svatopluk, velehrad, moravan, morava, slavský, vrahův, slovanský, mojmír, bořivoj, metoda

100. báseň z celkových 160

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na cestu. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. Uvítání Moravanův Praze dne 9. července 1898. (Beneš Metod Kulda)
  3. Povzbuzení. (Matěj Havelka)
  4. Večer na pomezí. (Eliška Krásnohorská)
  5. 57. Velehrad 1863. (František Sušil)
  6. XIV. Zazvučte, struny, ku oslavě – (Rudolf Pokorný)
  7. ALLELUJA! ALLELUJA! (Karel Dostál-Lutinov)
  8. Slavnostní sbor. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  9. 155. Všeslovanem zovou tebe, Čechu, (František Sušil)
  10. Psal jsem krví svou a srdcem celým (Josef Holý)