DRAHÉ POLSCE

Xaver Dvořák

Oh, Polsko, země svatá, mučenická zem, korunována trním na svém kříži; z brázd dějin synů krev žhne plápolem, jak obětní dým v nebes týn se hříží. Ó kolikrát jsi vstala ze svých pádů všech! páž bohatýrů tvých tě podpírala; zpěv věštců tvých ti vždycky nový život vdech’, když v spárech nepřátel jsi umírala. Až teď den Svobody i nad tebou se vznes’ a rozptýlené děti v klín ti svedl; v svých mučeníků krvi obrodila ses, Bůh poníženou na trůn tvůj tě zvedl. Ó Polsko, země svatá, země sesterská, tvé syny dnes jak bratry k srdci vinem, neb bratry jsme a srdci už se nestýská a nic nás nerozdvojí zloby klínem. Ta svatá chvíle! tak jste dlouho váhali! jsme svoji! do očí se slzy tlačí: tu srdce naše! kdybyste je žádali; ať jednou cestou noha naše kráčí. A Bůh ať vaši Vlast vám chránit ráčí!

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

645. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DRAHÉ POLSCE V SLAVNÝ DEN! (Xaver Dvořák)
  2. MORITURUS TE SALUTAT (Xaver Dvořák)
  3. 28. ŘÍJNA 1918 (Xaver Dvořák)
  4. None (Rudolf Medek)
  5. ZAPOMENUTÁ HLÍDKA (Xaver Dvořák)
  6. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  7. BÍLÁ HORA. (František Kvapil)
  8. Jednání třetí. (Jindřich Böhm)
  9. MORITURI. (František Kvapil)
  10. VYTRVEJ! (Rudolf Pokorný)