Svítání.

František Táborský

Na zemi mhla lehká, nebem plují mračna, s čela hor jen chmurných dech plá tajné záře. To sám anděl boží uhasiv mdlé hvězdy rozžehuje slunce, dřív než bůh se zbudí. Utiš se, mé srdce! Pod mraky, jež v tobě táhnou temným chvatem, skryto spí též slunce.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

380. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VELEBNÁ NOC (Xaver Dvořák)
  2. Soli Deo! (Xaver Dvořák)
  3. VYSNĚNÝ KRAJ. (Božena Benešová)
  4. Je noc... (Xaver Dvořák)
  5. TVŮRČÍ CHVÍLE (Antonín Sova)
  6. ZA NÁMI... (Viktor Dyk)
  7. Ve sněhu, který svítí. (Stanislav Mráz)
  8. 11. V šeď soumraku se halí zasněn kraj, (Josef Kuchař)
  9. O půl noci. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  10. Své matce. (Josef Václav Sládek)