30. NOVEMBRIS MDCXXXI.

František Táborský

Na Mostecké věži první sníh už leží a je tak běloučký, a nad ním modroučký pne se blankyt svěží. Pokryl celou stříšku i kdejakou vížku; pokryl římsy, vlysy i ty sochy čísi po hlavách a bříšku. Pokryl všecky rysy i ty lebky lysy, co tam deset roků, deset dlouhých roků v dešti, prachu visí. V strany světa čtyři visí na pranýři v postrach celým světem velkým, malým dětem, že byli kacíři. Změnily se časy – Prahu vzali Sasi, a vyhnanci v stará, jako ptáci z jara, hnízda svá se hlásí. Neděle je svěží. Pod Mosteckou věží ne Vltava šumí, a to pláč se tlumí – žalmy slyšet stěží. A co zem je zemí, sadařů těch není, by česali plodů tak vzácného rodu, jak dnes syn, vnuk němý. Jenom v jednom sadě u vzácnější vnadě úrodu jsou brali, matce matek dali – na Golgotském sadě. V ubrus bílý, hebký snášejí ty lebky, hledící tak přísně, jak když pěly písně, jdouce pod meč křepký. Když je zulíbali, v slzách umýt dali, v úkrytu je složí; jenom oko Boží patří na ně z dáli. A jen hvězdy Boží, kde syn lebky složí, svítí na to místo tak přejasně čisto, místo meče, hloží.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 3 místa; jsou označena takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

538. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ben Akiba. (Jaroslav Vrchlický)
  2. NA RAMPĚ PRAŽSKÉHO HRADU. (Emanuel Čenkov)
  3. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  4. NA NÁBŘEŽÍ. (Antonín Klášterský)
  5. Vzduch lahodný je, nebe rozevřené ( H. Uden)
  6. Můj domov. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Hřbitov v Pise. (Antonín Klášterský)
  8. báseň bez názvu (Antonín Sova)
  9. Květnová reverie. (Antonín Sova)
  10. NEDĚLNÍ ODPOLEDNE VE STARÉ ULIČCE. (Emanuel Čenkov)