Člověk.

František Táborský

„Vše pochopiti – vše odpustiti“ a milovati je život dáti. Jen člověk zlý mstu vymýšlí, a žluč kde vře, tam duše mře. Hle, slunce sluncem jest a sluncem bude, dej mraky vše naň vnést, ho neubude. Ba jeho zář tím krásnější, pak mníš, jak tvá je tvář, když odpouštíš. Nejsladší květů květ je milování, za jeden květ dáš svět a volíš umírání. Je láska božský dar, je z ráje ratolest; kde druzí nesou zmar, tam ona dává kvést, a činorodá jest. Jest jako moře: po bouři svítí v něm slunné kvítí, dno skrylo hoře. Tak člověk dumal u moře a skal, prost hluku světského, jejž dřív tak miloval, a za to nebi blíž a hvězdám tichým, věčným; však mezi lid se vrátiv, k vášním nekonečným, v prach, jejž boj o život tam vzbuřoval, on miloval a nenáviděl dál, však proto jen, že příliš miloval. To člověk dnešní byl a s duší horoucí; zda as též budoucí?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

479. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ctnost a Láska. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Na hřbitově. (Josef Pachmayer)
  3. ŽE TOUŽIT BUDEŠ A ŽE NEDOTOUŽÍŠ... (Antonín Sova)
  4. LÁSKA. (Josef Václav Sládek)
  5. Hlasy lásky. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Na hřbitově. (Ludvík Lošťák)
  7. XXI. Ve světě málo lásky zříť, (Jan Duchoslav Panýrek)
  8. IV. Milenko má, ty noci tmavá, tichá – (Rudolf Mayer)
  9. U ŘEKY. (Josef Lukavský)
  10. KDE MI PŘÍSAHALA VĚČNOU LÁSKU... (Jan Spáčil-Žeranovský)