III. JAKO DUKÁT.

František Táborský

Jsme prý malí, slyším soudit, vážně měřit, vzdechy loudit, ba i fňukat. A já radš mám než měch niklů, než těch niklů kolik pytlů malý dukát. Je tak malý, přehezký, do kapsy jde u vesty, dá se udát; dobré zlato, smíchem září, ale také něco váží – inu, dukát. Když nás míň, buď každý, bratři, když ne za pět, aspoň za tři, náhradu dát. Sladké sestry, bratři zlatí, každý z nás ať něco platí, jak ten dukát. Pak i samozvanců drábi na dveře nám budou rádi dvorně ťukat, budeme-li do kventlíka, celá naše republika, jako dukát. Ba i malá písnička má všem chce býti radost samá, řada fugat. Pár jen řádků, bez námahy, veselých, však dobré váhy, jako dukát.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

švec, krejčí, bota, ušít, krejčík, střevíc, sklenář, šít, řemeslo, poplést

68. báseň z celkových 191

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 25. Jen jedno! (Jan Petr Jordan)
  2. A jsou to také Češi! (Jaroslav Martinec)
  3. Žluťák. (Josef Václav Sládek)
  4. PÍSEŇ TLUSTÝCH MLÁDENCŮ. (Adolf Červinka)
  5. DUBEN (František Odvalil)
  6. Vlašťovička i vrabec. (Václav Svatopluk Štulc)
  7. Babička. (Josef Václav Sládek)
  8. XIII. Místo. (František Zavřel)
  9. V LOMECH. (Vítězslav Hálek)
  10. OBRÁZEK Z POUTI. (Josef Jakubec)