BEN AKIBA NAŠEMU VĚKU.

František Táborský

Rozum tvůj mě neudiví; znám já zašlých věků divy; ale toužím, čekám prudce na zázraky tvého srdce. Nerozumím tvojí řeči. Mluvíš, píšeš jako v křeči. Čekám, co ti v duši roste, na to zrno, slovo prosté. Vesel jsi a přezábavný, ba již v letu hodně slavný. Chvat tvůj roste den co den; míň však, míň jsi spokojen. Přeju, přeju ti ne málo, aby se ti srdce smálo mladým smíchem odvahy s trochou moudré úvahy. Obroda je věčně nutná. V nechuti své z absolutna zpohodlněls v nitru svém. Zrelativěls kalupem. Snad ti letci přesmělí, na točně již usedlí, budou nová vzpruha tvá. Podivíš se, jako já.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

120. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 74 Jsi slunce, které zasvítí (František Zavřel)
  2. Ustaň doufat, toužit, (Vincenc Furch)
  3. Na muže.* (Josef Košín)
  4. JEPICE. (Jaroslav Vrchlický)
  5. 13. Že nám srdce rozervali, (Václav Bolemír Nebeský)
  6. Elogium. (Stanislav Mráz)
  7. VENKOVSKÉMU GENIU. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Příroda člověku. (Jaroslav Vrchlický)
  9. VIII. Nicotin. (Jaroslav Vrchlický)
  10. PŘÍTEL? (Božena Benešová)