Ty dítě moje, dívko něžně krásná,

Hanuš Věnceslav Tůma

Ty dítě moje, dívko něžně krásná, já zahrávám si s drobnou tváří Tvou a rád tě mám; jen kdybych také věděl, že dětská Tvoje leta nikdy nezhynou! Však přijde čas, Tvé růže rozplní se, a Tobě v tváři vzroste slasť i žal, ty půjdeš k svým – a já s tou láskou svojí jak žebrák starý budu muset dál! A snad si najdu zase děcko něžné, jež miloval bych víc než duši svou, než zdá se mi, že za tou tváří Tvojí sám věčně budu chodit žebrotou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dědeček, babička, vnouček, babiččin, povídat, stařenka, vnučka, staroušek, dědoušek, vnouče

194. báseň z celkových 211

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pohádka. (Bohumil Forman)
  2. V staré zahradě. (Bohumil Forman)
  3. I. EVA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. VICHŘICE (Rudolf Illový)
  5. 33. Zamilovaný dědoušek. (František Jaroslav Kamenický)
  6. O naší babičce. (Rudolf Bort)
  7. O tom našem dědečkovi. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  8. 5. Viz to dítě; tu se točí (Jaromír Březanovský)
  9. JEDNO SLOVO. (Antonín Klášterský)
  10. DEN CHMURNÝ... (Antonín Klášterský)