O půl noci.

Hanuš Věnceslav Tůma

O srdce mé! jen teď se nerozplývej! o nebe hvězdnaté ty touhy marně zní, a nekonečnu půlnoc zvěsty hlásá, že pěješ sobě píseň pohřební! Vidíš tu hvězdu, co se v modru leskne, jak jí by tam jen bylo jediné? ó ty jdeš s ní – a ona k zemi klesá – a věčnost celá – v nic se rozplyne! Tak touha tvá! tu obraz za obrazem se v mlhách kouzelných před tebou míhá: – „ach bože ten – ten ze všech nejkrásnější“ – však marný vzdech – on věčné v nic ubíhá!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

111. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXX. Noc byla krásná, průhledná – (Vítězslav Hálek)
  2. VEČERNÍ CHVÍLE. (Jan Červenka)
  3. VĚČNÁ PÍSEŇ. (František Serafínský Procházka)
  4. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  5. Podzimní píseň. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. 13. Na nebi hvězdy zlaté táhnou kruhy, (Josef Kuchař)
  7. Ve sněhu, který svítí. (Stanislav Mráz)
  8. VELEBNÁ NOC (Xaver Dvořák)
  9. MELODIE. (Jaroslav Vrchlický)
  10. O PŮLNOCI. (Adolf Brabec)