Na cestu.

Hanuš Věnceslav Tůma

Poutníče, jenž z vlasti v svět se béřeš, darmo pohled Tvůj se nazpět vrací; darmo krok ti vázne, oko pláče, musíš dál, nechť srdce dokrvácí! Také já jsem z domu kdysi kráčel, z vlasti vyhnán rájů prvomládí, také já jsem plakal, chvěl se, zrak obracel, marně však – ten pláč sny nenahradí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

svatopluk, velehrad, moravan, morava, slavský, vrahův, slovanský, mojmír, bořivoj, metoda

138. báseň z celkových 160

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 78. Zbožněn svými, proklet nepřátely (Jan Slavomír Tomíček)
  2. Večer na pomezí. (Eliška Krásnohorská)
  3. Povzbuzení. (Matěj Havelka)
  4. Uvítání Moravanův Praze dne 9. července 1898. (Beneš Metod Kulda)
  5. SONET VYSNĚNÝ PŘED OSTATKY KOLLÁROVÝMI (Antonín Klášterský)
  6. OBLECME SE V KRISTA! (Xaver Dvořák)
  7. XIII. Komu sen vykouzlil ráje, (Boleslav Jablonský)
  8. I. Kleslo těžké jarmo, (Vincenc Furch)
  9. JEN HRANA. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. Doma! (Jaroslav Vrchlický)