Svatý bože! věčně spravedlivý!

Hanuš Věnceslav Tůma

Svatý bože! věčně spravedlivý! prosil jsem tě, bys mi půjčil moře, abych slz měl dost pro velké hoře, jež mi v srdci vře, jak oheň živý; žadonil jsem o sbor větrů divý, aby hlásal do světa, lži boře, věčný zločin v naší ve pokoře; nedal’s jich a – byl jsi dobrotivý. Marně nevina teď umučená před vrahy, jež zločinů dech strávil, ruce spíná, slze roníc sténá, marné žaly tu a marné stesky, a tak prosím, abys sám to spravil, věčný bože, vždyť máš hrom a blesky!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

výhra, prohrát, karta, vyhrát, hráč, sázka, prohra, šach, kostka, bulka

240. báseň z celkových 309

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZE SVATÉ HELENY (Otokar Fischer)
  2. SOBĚ STAČÍM. (Jaroslav Vrchlický)
  3. NECHÁPU... (Jan Evangelista Nečas)
  4. V nehostinných půdách. (Bohuslav Květ)
  5. Mandát Luciperův. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. Konvalinky. (František Jaromír Rubeš)
  7. MODLITBA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Rána zakrytá. (Adolf Heyduk)
  9. ČESKÁ PÍSEŇ. (Antonín Sova)
  10. Mladý mnich. (Václav Antonín Crha)