Na terasse ve slunečním žáru
Na terasse ve slunečním žáru
všecky lavičky jsou obsazeny,
širé moře kov je roztavený,
plane jako zlato v plném varu.
Parník přiblížil se, v lesklé pěny
vpustil hustou, bělostkvoucí páru,
v třpytivou a jiskřící se čáru
mění se klín vody rozbrázděný.
Ostrá, pronikavá světla – zdá se –
obtíží jsou lidem na terasse,
ten se odvrací, ten stranou točí...
Ubohé vy slabé lidské oči,
kterým pravda, krása, plnost světel
ranami jsou trestajících metel!
51