Palma hustou korunu svou kloní,

H. Uden

Palma hustou korunu svou kloní, těžké listy sotva vzduchem vlají, zelenějšími se býti zdají, kapka za kapkou se po nich roní. Země rozkypřená deštěm voní, všecky květiny se rozvírají, žíznivými ústy vláhu ssají – bez pochyby dychtily již po ní, jako duše unavená touží, aby činu, jenž ji žárem souží, na čas aspoň výhost mohla dáti, aby směla slzou pookřáti, deštěm smutku, kterým v teskné hrudi nová, svěží naděje se vzbudí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

435. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V časném jaře. (Bohuslav Květ)
  2. Úspěch. (Jaroslav Vrchlický)
  3. KVĚT A PLOD (Jaroslav Vrchlický)
  4. JARNÍ POHÁDKA. (Josef Václav Sládek)
  5. Duma listopadová. II. (Adolf Heyduk)
  6. Láska a květiny. (Antonín Klášterský)
  7. XXIV. Pochvatem jaro odváto, luh pokosen, (František Leubner)
  8. Když jaro prchá. (Adolf Heyduk)
  9. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XI Co prsti zahřáté máš asi pod prsů růžovou vlnou, (Stanislav Kostka Neumann)