Zeď vysoká se v bledém slunci třpytí,

H. Uden

Zeď vysoká se v bledém slunci třpytí, ač holou je a oprýskanou celá, zář planoucí ji pláštěm přioděla ze stříbrných a matně zlatých nití. Pět úzkých okének se ohněm nítí, až do podkroví vlétla plachá střela a na skle slepém tak se rozhořela, že křišťálem a drahokamy svítí. Hrou stejnou, jak ji opakuje vždycky, zář pospíchá, již střechy dotýká se a rychle prchá jako soucit lidský, jenž probudí se náhlým pohnutím a vyčerpá se krátkým dotknutím – a zeď i malá okna hasnou zase.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

495. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ČERVENEC (František Odvalil)
  2. Podmořské poklady. (Stanislav Mráz)
  3. Světlo. (Karel Alois Vinařický)
  4. Večerní chůze. (Adolf Heyduk)
  5. POESIE. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NEŠŤASTNÁ LÁSKA (Karel Dostál-Lutinov)
  7. U KRBU. (Antonín Klášterský)
  8. Okno nad oltářem. (Jaroslav Vrchlický)
  9. V bouři. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Trut. (Jaroslav Vrchlický)