Studna vyschlá, prázdná, vyčerpaná,

H. Uden

Studna vyschlá, prázdná, vyčerpaná, v niž se těžký okov marně hrouží, zimní den, jenž přímrakem se plouží, pokolení, které nezná rána, zlem jsou nutným. Pléva vichrem hnaná vše, co žije, zmítá se a krouží; jak je ale chmurným, jak se dlouží úpadek a doba jeho planá! Slunce, které teprv odpoledne úkosem a krátce k zemi shledne, odvrací se v tísni odmítavé, večer bezhvězdný, stín noci tmavé téměř naději a víru dusí v jaro spasné, které přijít musí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

92. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Spleen. (Jiří Karásek)
  2. (PŘÍTELI VLAD.) ( H. Uden)
  3. V mlze. (Alois Škampa)
  4. Slunce a hvězdy. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Smrť. (Antonín Sova)
  6. Alejemi. (Emanuel z Čenkova)
  7. Západ slunce Léta Páně... (Viktor Dyk)
  8. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  9. Z ČESKÝCH PÍSNÍ (Viktor Dyk)
  10. Intimní. (Antonín Sova)