Jest život bludištěm, i když je svitý

H. Uden

Jest život bludištěm, i když je svitý ze samých květů; květ omámí duši, že cestu pravou sotva ještě tuší a potácí se, chodec vůní spitý. Což teprv, když je z nahých prken sbitý, jež slunce žhavé plným žárem suší, když berla pátrající v dřevo buší, a v tyčky holé chytá se krok hbitý! Přec ještě líp je sterou vůní jíti, byť vůně opojnou a prázdnou byla a jevila se v horování pouhém, než ze střízlivé plné číše píti, jež rmutnou jest, byť snad i pravdu kryla, a hrdlo rozežírá ostrým louhem.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

146. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Než vykouřil jsem jednu cigaretu. (Jaroslav Vrchlický)
  2. TOUHA. (Josef Václav Sládek)
  3. KUS POETIKY. (Josef Svatopluk Machar)
  4. KANDÍK PSÍ ZUB. (Antonín Klášterský)
  5. NAD KNIHOU ŽITÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. báseň bez názvu (Antonín Klášterský)
  7. NOVÝ DOMOV. (Antonín Klášterský)
  8. PŘED PRŮMYSLOVÝM PALÁCEM. (František Kvapil)
  9. „KRYMSKÉ SONETY“ (Josef Svatopluk Machar)
  10. Když hledím do těch květů... (Růžena Jesenská)