(VESUV.)

H. Uden

Když po třetí jsem na temeni stanul, vrch celý otřásal se v hluku dravém a zahalen byl v hustém dýmu čpavém, jenž dechem sirným pronikavě vanul. Proud lávy úzkou stružkou rychle kanul, by rozlil úbočím se v toku žhavém, kam krok se vbodl v spěchu nedočkavém, hned malý otvor jiskrou hněvu vzplanul. Déšť kamení kdes v neprůhledném kouři hřměl výstřely a duněl plnou bouří, a stará země hájila se živě: „Zde vizte všichni, vlastním ohněm žiji, a křivdí mně, kdo soudí pohrdlivě, že pouze z tepla cizích světel tyji.“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

189. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SKÁLY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. DO NEMOCNICE. (Karel Červinka)
  3. Přelud vteřiny. (Jaroslav Vrchlický)
  4. 2. Kout země zasněný lehce, (Karel Babánek)
  5. Nad knihou písní Aristida Bruanta: Dans la rue. (Emanuel z Čenkova)
  6. Most a píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Deštivá Odyssea. (Roman Hašek)
  8. POVZDECH (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Píseň uštvaného. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. Píseň strojvodiče. (A. K. Lešan)