Zpomínka náhrobní Františkovi Lad. Čelakovskému, pěvci „Růže stolisté, ohlasu písní Ruských a Českých.“

Josef Uhlíř

Odešel jsi, kam Tě luzným leskem Zvaly hvězdy – růže immortely,*) Jimž Tvé lyry zlaté struny zněly Za dnů lepších v tónu milohezkém. Mezi sebou-ť kruhu na nebeském Pěvce svého ony míti chtěly; Žel jen, že i s Tebou oněměly Sladké písně na Parnasu českém. Ty’s to věděl! proto svými zpěvy Jako ot, jenž skládá pro své děti, Zásobil jsi dlouhá na století České jinochy a české děvy. Já pak, dovol, abych mistře Tobě Za to díky složil na Tvém hrobě. O Tvém pohřbu dám též krátkou zprávu: Za rakví rodinka milá kráčí, Slzí horkých pramen zrak jí máčí; Za ní výbor veškerého stavu. Na to v dlouhém nedozírném davu Směsice se divná lidu zračí; A nech Čechem neb se Němcem značí, Každý má ctně obnaženou hlavu. A když pohřbu znojí truchlopřísní Zvukové, tu přepodivno sluchu „Ohlas českých“ je a „ruských písní“ Doprovází s jasné říše duchů; A v kadidla dým „stolistá růže“ Kropí ambru na miláčka lůže. Ačtě vím, že vzal jsi lyru zlatou – Vyvolenec Boží – v onen svět, Bys tam dále mohl v hymnách pět „Vůli Páně“*) tady započatou: Předc jen duší přebolestně jatou K Tobě vzpínám uslzený hled, A můj drtil úly žertomluvný ret Neumí, než kvílet nad Tvou ztrátou. Ba my všichni, co Tvé písně známe, Volajíce k nebi smutně lkáme, Dárce života a jeho délky Že Ti nepřál aspoň tolik let, Kolik listů má té „růže“ květ, Jíž jsi nesmrtelné zpíval znělky. Když jsi slovem laskavého krále K nám byl nazpět zase povolán, O jak zněl tu český luh a lán Vděčnou písní k panovničí chvále! Ai tu vůlí Boží nenadále K zpěvům vznešenějším byl jsi zván, Nevrátě se víc v uvyklý stan Mezi družstvo Tebou osiřalé. A když nelze Tobě s říše nebe Přijít zpátky v smrtelníkův důl, Navštívíme, pěvče! sami Tebe. Hle! již mnohý poutničí svou hůl V ruce jedné, v druhé lyru svoji Na shledanou k té se pouti strojí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
v básni jsme nalezli 1 osobu, v básni jsou označena takto

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

91. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pějte si vy Apollovi sluzi, (František Sušil)
  2. BEZ NÁZVU. (Josef František Karas)
  3. EPILOG. (Jaroslav Vrchlický)
  4. MLADÉMU SKLADATELI. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Když máť světu dala tě co robě, (František Sušil)
  6. I. Tebe chtěl jsem v písni vroucí, (Josef Uhlíř)
  7. báseň bez názvu (Miloš Červinka)
  8. ZA SVATOPLUKEM ČECHEM. (Bohuslav Květ)
  9. ONĚGIN ČILI ZÁVORKOVĚJŠÍ BALADA (Viktor Dyk)
  10. VII. Učitelům kmetům. (Jan Vřesnický)