X. Slavík růži o své lásce zpíval,

Josef Uhlíř

Slavík růži o své lásce zpíval, Při slunéčku zpíval, při měsíčku; A již ubožátko blaze sníval O rozkoši lásky v svém srdíčku. Ale růže vezdy chladná byla, Tím slavíčka na smrt poranila; A když v kraj zavítal svatý Vít, Slavík umlk, na vždy pryč ulít. Dívko! dívko! i já tobě pěji Skrytou touhu boluplné duše, A ač písně ladím bolestněji, Ty chováš se lhostejně a hluše; Věru, tvé podivné se chování Vést mě musí jednou ku poznání: Dej pozor, až přijde svatý Vít, Bych i já ti, dívko, neulít!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hanička, jeníček, hubička, růžička, hanna, panenka, srdéčko, srdíčko, děvčátko, janíček

115. báseň z celkových 475

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Velkonoce. (Ervín Špindler)
  2. V touze. (Xaver Dvořák)
  3. Nováček. (Václav Šolc)
  4. Věrná milá. (Václav Jaromír Picek)
  5. DVĚ DRUŽKY. (Karel Skřivan)
  6. DVOJÍ VLÁHA. (Adolf Heyduk)
  7. Já slyším plakat v záhonech – (Gustav Dörfl)
  8. Milostné písně sokolské. (Hugo Václav Wunsch)
  9. Ptáčkové, zpívejte! (Josef Pachmayer)
  10. K měsíci. (Bohuslav Čermák)