XXXVII. Překrásně slavík v houští zpívá,

Josef Uhlíř

Překrásně slavík v houští zpívá, Když se ranního za šera Slunéčko sladce naň prosmívá, Neb s ním se loučí z večera. Než lahodnější svého zpěvu Vysílá z keře půvaby, Když blízkém ve potůčka levu Se jaré vlnky řeřabí. Tak děvo, písní milojemnou Má vroucně touha zazvučí, Kdy střetneš se ve lásce se mnou, Neb z mého prcháš náručí. Než kdy při tom se blaze tobě Slzami očka zalejí, Vroucnější v té milostné době Má ústa píseň zapějí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

97. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. XIII. Jak truchlivo – jak tesklivo! (Boleslav Jablonský)
  3. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  4. Duma v jarní noci. (Adolf Heyduk)
  5. 66. Zvukové přírody. (Jan Slavomír Tomíček)
  6. Obraz dívky mé. (Josef Jaroslav Langer)
  7. Sen. (Anna Vlastimila Růžičková)
  8. Skřivánek. (Karel Marie Drahotín Villani)
  9. VII. Když k nám zavítá květný máj, (Josef Uhlíř)
  10. XIX. S ní milá mi chůzka bývá (František Ladislav Čelakovský)