XI. Již je půlnoc: všecko vůkol

Josef Uhlíř

Již je půlnoc: všecko vůkol Odpočívá v jemném tiše; Čarotajným listu šumem Příroda v svém spánku dýše. Jenom já tu v šeru luny Kráčím s pozdním noci duchem, Slavné ticho mrtvé doby Ruše pádným kroku buchem. Jak daleko zraky stačí, Nikde ani živé duše: Tak jen poutník nocí němou Bez soucitu dále kluše! Předce ne: tam pode skalou, V hlubokého dolce klínu, Ozývá se touže dobou Jednotvárný rachot mlýnu. A v ty mlejna mnohobdělce Drobnodobé, rychlé ťuky Divnou shodou přizvukují Kroků buch a srdce tluky. A jak tamo pod kolami Vlnošumných do peřejí, Tak do proudu slzí mých se Smírné lesky luny lejí. – Nuže srdce, nemluv více Pozdní pouti o nehodě; A ty noho s chutí kráčej Dále noční ve přírodě!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

168. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ. (Vladimír Houdek)
  2. LETNÍ NOC. (Karel Babánek)
  3. Je ticho kolem... (Bohuslav Květ)
  4. Zimní večer. (Josef Kuchař)
  5. VEČER. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. Smutné večery. (Jaroslav Vrchlický)
  7. DEŠTIVÁ NOC. (Adolf Červinka)
  8. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  9. Sám a sám (Xaver Dvořák)
  10. LEGENDA O FAUSTOVĚ DOMĚ. (Antonín Klášterský)