Jindy a nyní.

Karel Marie Drahotín Villani

Když jsem nevinně se ještě na svět díval, Jako dítě – jak jsem tu byl přešťastný! Teď, co znám mrav lidstva lichý, hanebný, Teď již svět mi není tím, čím jindy býval. O! jak rád bych vesele a líbě zpíval, Kdyby smutek s věkem mým tak neshodný Nekalil mou duši, a já překrásný Sen ten ještě snil, jak jsem jej jindy sníval! Však i obrazy ty, ježto teď ve zdání Zlomyslně Somnus přede mnou pohání, Neděsí mou mysl strastí zkoušenou; Neboť vím, že strašné příšery ty jednou, Jenž mě v mojich snech teď děsí, jistě zblednou, A že krásní dnové světla nastanou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

307. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň kolovratu. (Karel Babánek)
  2. ČARODĚJKA. (Augustin Eugen Mužík)
  3. Šicí stroj. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Norny. (Julius Zeyer)
  5. LÁSKA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Dar úkoje. (Adolf Heyduk)
  7. XIV. Již stalo se. Má duše bez Tebe (Vítězslav Hálek)
  8. Láska. (A. K. Lešan)
  9. Hrob. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  10. 17. To někdy tolik steskne se, (Karel Babánek)